První nepřímá zpráva o oranžerii v barokním Manětíně je z roku 1711, kdy Václav Josef Lažanský prodával zámek své ženě Marii Gabriele rozené Černínové. Měl jedinou podmínku, aby měl dále užitek z vlašských stromů (citrusů) pěstovaných v nádobách… Tyto rostliny bylo nutné někde zimovat, a proto lze předpokládat, že u zámku již stála stavba tohoto účelu. Nelze ale s jistotou říci, zda se jednalo o současnou oranžerii. Ta se jistě nacházela v zahradě upravené po roce 1712. Není zcela jisté, jak oranžerie původně vypadala. Některá dobová vyobrazení z 19. století zachycují stavbu se sedlovou střechou jiná pultovou střechu zakončenou zaobleným výběžkem nazývaným “labutí krk”. Tento typ býval v baroku nejčastější. K jihu se obracela prosklenou částí. Na počátku 20. století byly k oranžerii dokonce přistavěny dva menší pěstební skleníky. V této době stavba již sloužila především k hospodářským účelům. Benešovy dekrety z roku 1945 zanechaly množství památek zcela bez majitelů a po únoru 1948 se stát stál vlastníkem všech historicky cenných objektů, pro které se hledalo nové využití. Mimo jiné bylo rozhodnuto, že skleníky a oranžerie nacházející se v areálech historických zahrad nebudou dále státem provozovány. Jako památky se prezentovaly pouze ty nejhodnotnější, pro ostatní se hledali noví majitelé a náplň.

V Manětíně se oranžerie dostala do soukromého vlastnictví. Po další revoluci začala správa zámku usilovat o to, aby se oranžerie znovu majetkově připojila k zámku, a když se to podařilo, začala být připravována její obnova. Té musela předcházet řada průzkumů a rozhodnutí, v jaké podobě bude celá stavba obnovena. Bylo velkých štěstím, že se na konci oranžerie u domu zahradníka zachovala část střechy i původní dřevěné konstrukce prosklené stěny a také unikátní zděná voliéra pro hrdličky a jiné okrasné ptáky. Pod opadávající omítkou se na stěnách objevily zbytky barokních maleb z 18. století. To svědčí o tom, že stavba sloužila především k reprezentačním účelům.  Malby byly v 19. století zabíleny, aby  měly rostliny v oranžerii v zimě více světla. Archeologický výzkum v roce 2019 odhalil pod podlahou zbytky několika generací topných kanálů a dalších konstrukčních detailů. Hlavní topeniště umístěné vně severní stěny se bohužel nedochovalo.Na základě průzkumů bylo rozhodnuto , že stavba bude obnovena do podoby blízké baroknímu stavu.

Do obnovy manětínské oranžerie bylo Národním památkových ústavem v letech 2019 – 2020 investováno 9.767 627,- Kč. Většinu z těchto prostředků poskytlo Ministerstvo kultury ČR z programu Rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení. Projektový atelier pro architekturu a pozemní stavby s.r.o. Ing. arch. Tomáš  Šantavý. Stavbu provedla firma Vratislav Kypta – Stavoservis s.r.o. Rostliny dodala  Střední odborná škola Jarova (Praha).